Historie

Dělnická tělocvičná jednota v Hradci Králové byla založena 11. prosince 1910, kdy se konala v Dělnickém domě (Střelnice) ustavující schůze.

V zápětí na to – 14. prosince se uskutečnila první cvičební hodina, také v sále Střelnice.

V příštím roce koná jednota první veřejné cvičení v zahradě Dělnického domu. Činnost se rok od roku zdárně rozvíjela. Byl založen samostatný ženský a dorostenecký oddíl, pořádaly se zájezdy do okolních obcí.

Následky mobilizace , vyhlášené právě v den veřejného cvičení 1914, značně zasáhly do činnosti jednoty. Život jednotářské rodiny se mění, neboť vedoucí a cvičenci odcházejí jeden za druhým na vojnu. Teprve po převratě se obnovuje činnost. V roce 1920 je založen oddíl skautů.

Přichází rok 1921 památný tím, že se koná I. Dělnická  olympiáda v Praze za účasti 147 našich cvičenců. V tomto roce je uvedeno v činnost loutkové divadlo, jsou konány besídky, výlety, veřejná vystoupení. V roce 1925 pronajímá jednota od města pozemek k vybudování cvičiště. Tento pozemek byl později darován a slouží svému účelu dosud. V roce 1926 věnují členové veškeré úsilí úpravě hřiště, které pak dává možnost tréninku lehkých atletů.

Sportovní činnost se zdárně rozvíjí a atleti dosahují značných úspěchů. V tomto roce se někteří členové hradecké jednoty účastnili I. Mezinárodní dělnické olympiády ve Frankfurtu.

V zimních měsících se cvičilo v tělocvičně bývalé Obchodní akademie (nynější Pedagogická fakulra). V roce 1927 se koná v Praze II. Dělnická olympiáda a v roce 1934 pak III. Dělnická olympiáda. To již máme vlastní hudbu a sportovci, hlavně ženy, přinášejí vítězné ceny:

 1933 Memoriál Hummelhansová – vítězí Anděla Ráčková (Jančárková) a N. Mlatečková dor. získává  4. místo.

V roce 1937 se koná v Antverpách III. mezinárodní Dělnická Olympiáda, na které úspěšně reprezentuje Český svaz DTJ Anděla Rážková.

V roce 1935 dostává jednota nejkrásnější dar, vlastní tělocvičnu na moderně upraveném hřišti. Dlouho byla tato tělocvična nesplnitelným snem.

Dlouho se muselo členstvo spokojit s dřevěnou boudou, o kterou nakonec přišlo zásahem blesku, který zničil tento objekt i s nářadím.

V tomto roce měla jednota v činnosti sportovní oddíly házené, odbíjené, lehké atletiky, odbor loutkového divadla, vlastní hudbu, zábavní odbor, stolní tenis. Každoročně jednota pořádala Jarní běh, Memoriál

Hummelhansové, okresní přebor DTJ v lehké atletice, účastní se přeboru v české házené, volejbalu, stolním tenise. Pro nejmenší byla zajímavá každonedělní účast na loutkovém představení na Střelnici, pro dospělé pak časté koncerty dechové hudby.

Přichází rok 1938, s ním tělocvičné a sportovní slavnosti V. a VI. kraje (Hradec Králové, Mladá Boleslav). Veřejné společné cvičení, sportovní klání jakoby v předtuše následujících smutných let nás utvrzovaly v chápání životního smyslu demokratického Masarykova Československa.

 SMUTNÁ LÉTA

Počátkem následujících těžkých let sloužila tělocvična vysídleným českým rodinám z pohraničí při "předávání sudetského území" Němcům.

Pečovaly o ně naše ženy, zatím co muži plnili mobilizační povinnosti.

I po ztrátě svobody cvičíme a do našich řad si přicházejí zacvičit i příslušníci Sokola, kterému Němci zakázali činnost.

Přichází těžká doba, jsou zatýkáni nejlepší příslušníci národa, zavíráni, mučeni a popravováni pro rozsáhlou ilegální činnost, provozovanou ve skupině "Obrana národa", "ÚVOD" (Ústřední výbor domácího odboje), "Barium" (para-skupina). Jednota ztrácí nejlepší organizátory své činnosti: 1942 je zatčen celý výbor, ze kterého se nevrátili: F. Černý, J. Vitvar,

J. Potůček, ing. Kučera, J. Koblížek, S. Mlateček, J. Janata, J. Kvasnička.

Popraven byl bývalý starosta jednoty J. Vaněk. Šťastnější se vracejí ke své práci do jednoty: J. Jalůvka, K. Komárek, F. Vachala, J. Bandler, J. Novotný, F. Klaban, S. Štěp, V. Holá, J. Topol.  V zahraniční armádě působil jako letec-stíhač O. Filip. Ten musel ještě jednou odejít do Anglie v r. 1950, a tam v roce 1968 zemřel.

V osvobozené republice bylo snahou vytvořit jednotné tělocvičné hnutí. Ke sloučení však nedošlo. Naše jednota se díky obětavé práci

J. Jalůvky opět hlásí k činnosti. Hradecká  jednota nacvičila prostná, která byla určena jako zvláštní vystoupení na Všesokolský slet. Bulo to poprvé, kdy příslušníci DTJ na sletových slavnostech vystoupili.

Přichází rok 1948. Loučíme se se vším, co nám bylo v jednotářském hnutí drahé.....  28. března přestala existovat i naše DTJ. Končí naše činnost, končí naše členství i radostné soužití na hřišti, v tělocvičně.  Loučíme se i s tělocvičnou, která přechází na dlouhých 51. let do jiných rukou.

Za toto období se zde vystřídala celá plejáda majitelů a uživatelů:

1950 - ČOS, 1952 - Sokol fakultní nemocnice, 1958 - MNO/VŠTJ/,

1960 - Lékařská fakulta a to nepřetržitě až do roku 1992.

V tomto roce přebíráme celý objekt opět do svých rukou.

 PO   SAMETOVÉ   REVOLUCI

Přichází rok 1989, sametová revoluce, přichází náprava předešlých křivd a také možnost návratu k dřívějšímu uspořádání. Nám se nabízí možnost obnovit bývalou DTJ.  V květnu 1990 se schází na hřišti přípravný výbor: Komárek,Vachala, Štěp, Popelka, Walter, Schlappl, Plecháč, Zahrádko, Poupa a po uvážené rozpravě docházejí k závěru - obnovit jednotu. Základem je zvolení prozatimního výboru pro jednání:

Schváleni jsou - Komárek, Štěp, Vachala.

6. června schválilo Ministerstvo vnitra ustavení jednoty. Je provedena registrace, zapsání do "rejstříku" na hradeckém magistrátě. Jednáním na katastrálním úřadě a na geodezii je proveden soupis našeho majetku. Prostřednictvím advokátní kanceláře JUDr. Marhana podáváme žádost Lékařské fakultě o předání našeho majetku. Jednání nebylo jednoduché. I přesto, že nám pan děkan fakulty vychází vstříc, jednání s referenty, zvláště pak s vedoucím katedry TV nebylo jednoduché. Přesto nám je movitý majetek předán i když se nedá říci, že bychom dostali vše co nám patřilo.

2. listopadu 1993 byla restituce našeho majetku ukončena.

Převzali jsme hmotný majetek, ale vzhledem k tomu, že zde po dobu 51 let nepůsobila tělovýchovná jednota (jen školní výuka), nebyl položen členský základ, začínáme s holými zdmi. Hřiště bylo proti dřívějšku zvelebeno, ale budova je v devastovaném stavu. 40 let nebyla prováděna údržba. Okamžité opravy potřebuje střecha, okapy, omítka, sociální zařízení. Zrušena byla herna a cvičebna v I. poschodí. Ta sloužila jako byt správce tělocvičny.

Vzhledem k finanční situaci, možnosti dotací a hlavně udržet objekt pro sportovní účely se výbor rozhoduje pronajmout tělocvičnu SKP JUDO.

Naším cílem je navázat na tradici DTJ, rozšířit členskou základnu a prosadit se i na veřejnosti. Nezapomínáme na naše předchůdce, jejich boj proti totalitním režimům. Na jejich počest je na budově tělocvičny odhalena  roku PAMĚTNÍ DESKA. Slavnostního odhalení se účastní staří členové DTJ Hradec Králové v čele s předsedou ČSSD Dr. Jiřím Horákem.

Základní údaje o DTJ přebíráme z dodatku Ottova slovníku naučného, vydání z r. 1932,díl druhý svazek první, str.23

Dělnické tělocvičné jednoty(DTJ) v ČSRse starají o tělesnou výchovu a zvyšování zdravotní úrovněnejširších vrstev pracujícího lidu.S tělesnou výchovou spojují snahy po duchovním a mravním povznesení dělné třídy,jež se jeví v činnosti osvětové.Ideovým podkladem hnutí DTJ je socialismus. 1892byl založen t-ý odbor při vzdělávacím spolku krejčovských dělníků v Praze a 1894 Vzdělávací podpůrný t-ý spolek Lassalle v Brně - Juliánově, jenž byl později ustaven jako Dělnická Tělovýchovná Jednota, jež dala vlastní základ a název duchovnímu hnutí.1902 se konala porada vzniklých jednot a v srpnu 1903 byl založen Svaz DTJČ, který soustřeďoval 31 jednot, 1076 členů, 100 členek, 106 dorostenců a 130 žáků.1903 bylo uspořádáno prvé svazové veř. cvičení za účasti 180 cvičenců.1904 byl první svazový cvičitelský kurs.1905 se pořádal již druhý valný sjezd, zal. okr. a počalo se s vydáváním Tělocvičného ruchu jako ofic. orgánu.Cvičitelské rozhledy, orgán cvičitelstva, vychází od 1909, stejnokroj mužů zaveden 1912.Na Slov. byly první jednoty zal. 1913 v Prešpurku a v Holiči.Téhož r. vznikl Mezinár. soc. svaz pro tělesnou výchovu a sport, do něhož se svaz DTJČ přihlásil 1918.Z původního sídla Gentu v Belgii přesidlil později mezinár. svaz do Prahy, což svědčí o významu DTJ na mezinár. poli.Od 1913 se začíná se soustavnou organisovanou činností osvětovou, byl zřízen Technický výbor a Výchovný výbor svazu.Časopis Vychovatel vychází od r. 1912. První vel. spol. cvičení mezinár. svazu se konalo pod názvem Dělnická Olympiáda 1921 za účasti 22 314 cvičících.II. Dějnická Olympiáda byla 1927(30 066 cvičících) v Praze, III. v r. 1931 ve Vídni.Svaz DTJO pořádá časté zájezdy do zahraničí (Paříž, Lipsko, Gent, Riga, Helsinky, Budapešť, atd.) k slavnostem cizích d-ých t-ých a sportovních organisací.
Vedle tělocviku prostého a na nářadí se pěstují v d-ých a t-ých j-ách od 1924 míčové hry, od 1925 plavectví.Pro mládež zaveden 1920 skauting.V někt. krajích se pěstují i zimní sporty a tennis.Vedle uvedených časopisů vydává svaz DTJČ pro žactvo Zlatou Bránu, pro dorost Náš dorost; jednotlivé kraje mají své Věstníky, jež namnoze mají samostatný název(Jarost v Plzni, Jednotář v Mor.Ostravě, Napred v Bratislavě).1929 měl svaz DTJČ ve 49 okr. 11 031 jednot (117 622 členů).Z toho je asi 50 000 mužů, 15 000 žen, 9 000 dorostenců, 7 000 dorostenek, 18 000 žáků a stejný počet žaček.Organisačně je svaz DTJČ rozdělen na obvody, okresy a kraje.Do 14 let jsou žáci, do 17 let dorost, starší členstvo.V posl. letech bylo z podnětu svazu DTJČ založeno Ústředí soc. organisací tělovýchovných v ČSR, v němž jsou soustředěny všechny d. svazy i sportovní.

K textu Ottova slovníku dodáváme:
Po r. 1932 došlo k dalšímu rozvoji DTJ, konaly se další Dělnické Olympiády, počet členů i jednotlivých jednot se zvyšoval.Jednoty se nezaměřovaly pouze na tělovýchovu, i když ta byla v převaze, ale pořádaly i různé kulturní-např. loutková divadla pro děti, společenské zábavy, výlety ap., ostatně tyto aktivity byly-a jsou, zakotveny ve stanovách. Pokud se zabýváme politickým zaměřením členstva DTJ, skutečností bylo, že značná část členů DTJ byli sociální demokraté.Pod jejich vlivem totiž jednoty vznikaly.Proto i po r. 1921 se udál soboj mezi odštěpenými komunisty a sociálními demmokraty v celostátním vedení DTJ, i v jednotlivých jednotách.Komunisté založili Federativní tělocvičné jednoty (FDTJ).Tento střet se nevyhnnul ani našim předchůdcům, ti však svoji jednotu uhájili.My se k ní hlásíme a jsme jejími pokračovateli. Za německé okupace byly jednoty centry protifašistického odboje a někteří její členové se stali nevojenskou složkou Obrany národa.Po r. 1948 byly DTJ likvidovány, vznikla "sjednocená tělovýchova" a původní zaměření tělovýchovných a společenských institucí se měnilo.Nepodařilo se je však vykořenit a my jsme v r. 1991 naši smíchovskou jednotu obnovili.